Domy, nemocnice, školy, muzea – architektura hraje zásadní roli v každodenním životě. Generativní umělá inteligence může architektům pomoct, aby vytvářeli funkčnější a inovativnější projekty – rychleji a efektivněji.
Vytvoření architektonického návrhu je nesmírně složité – ať už jde o rekordně vysoký mrakodrap, dočasnou komunitní konstrukci nebo zdánlivě jednoduchý malý dům.
Navrhování je jen jedním z aspektů širšího architektonického procesu, který zahrnuje také ohled na stavební normy, konstrukční inženýrství, územní plánování, environmentální systémy, klientův rozpočet a mnoho dalšího. Technologie, jako je CAD (počítačové projektování), sice architekturu v porovnání s dobou ručního kreslení významně zrychlily, ale k návrhu působivé budovy nebo struktury je stále potřeba nezměrné myšlenkové úsilí a spousta kreativity.
Pomoci s tím ale může generativní umělá inteligence. „Generativní umělá inteligence mění způsob práce architektů. Zkracuje fázi návrhu a přináší nové prostředky, které při ní můžou architekti využít. Kromě toho ale také zásadně mění způsoby, jakými vidíme, představujeme si a zobrazujeme svět kolem nás. To v důsledku transformuje způsob, jakým žijeme v našich prostředích a jak je navrhujeme pro potenciální budoucnost,“ říká profesorka Emily C. S. Pellicano z fakulty architektury na Syracuse University.
Díky integraci generativní umělé inteligence do procesu návrhu architektury můžou architekti efektivněji pracovat na tvorbě inovativních prostředí.
Podobně jako je tomu u jiných profesí a scénářů využití, jsou také architekti ve fázi objevování nových možností, které jim generativní umělá inteligence může přinést. V následujících odstavcích uvádímeněkolik výhod, které generativní umělá inteligence nabízí profesionálním architektům i studentům tohoto oboru.
„Na integraci generativní umělé inteligence do architektonické praxe je podle mě nejvíc vzrušující to, že tato technologie se stává partnerem spolupracujícím na procesu návrhu,“ říká profesorka Pellicano.
Generativní umělá inteligence může být obzvlášť užitečná v raných fázích návrhu, kdy architekti vytvářejí koncepty, prověřují různé varianty a rozvíjejí svou vizi. Architekti můžou generativní umělé inteligenci například zadat dotaz na nedávné nebo historické projekty, aby získali představu, jak bude jejich vize ladit s okolní architekturou. Nebo můžou testovat počáteční nápady pomocí funkce převodu textu na obraz.
Architekt může generátoru založenému na umělé inteligenci, jako je Adobe Firefly, zadat několik různých textových pokynů, aby zjistil, jak by vypadaly různé originální koncepty, ještě než se pustí do práce na návrhu.
Jedním z nejúžasnějších aspektů generativní umělé inteligence je to, že tato technologie „přemýšlí“ jinak než lidé. I ti nejkreativnější lidé mají zažité představy o tom, co je a není možné, a architekti v tomto směru nejsou výjimkou. Profesorka Pellicano uvádí, že generativní umělá inteligence „dokáže vytvářet nová spojení a identifikovat neočekávané vztahy, vzory a potenciály, které by lidé mohli podvědomě ignorovat.“
Neočekávané nebo zdánlivě nerealizovatelné výstupy můžou otevřít nové kreativní cesty, které by architekti jinak neprozkoumali.
Profesorka Pellicano varuje studenty, aby generativní umělou inteligenci nevyužívali jen k tomu, aby rychleji dokončili školní práce – je podle ní důležité, aby budoucí architekti věnovali dostatek času rozšiřování svých znalostí a kontrole předpokladů. Neberte generativní umělou inteligenci jako nástroj, který vám ušetří čas, ale spíše jako něco, co architektům pomůže využít čas efektivněji a minimalizovat bezmyšlenkovité manuální úkoly.
Jednou z nejnáročnějších součástí architektonického procesu je vzít od samého začátku projektu do úvahy obrovské množství různých faktorů. Pokud se po skončení fáze počátečního návrhu přijde na nějaký problém – například se zjistí, že došlo k nedorozumění ohledně rozpočtu a že některé stavební materiály se do něj nevejdou – může to celý projekt zcela vykolejit.
Generativní umělá inteligence je ovšem trénovaná na obrovských objemech dat, která můžou zahrnovat omezení spojená s pozemky, rozpočty, konstrukční materiály, požadavky stavebních norem a další údaje. Díky tomu může pomoct architektům a jejich týmům připravit se na potenciální problémy předem a v případě jejich výskytu rychleji vrátit projekt zpět na správnou trať a do rozpočtových mezí. Přístup k tomuto typu dat může navíc architektům pomoct s identifikací neefektivních aspektů – nebo naopak příležitostí – které by jinak možná neviděli. Díky tomu budou moct využít dostupný prostor a materiály co nejefektivněji, a to i s ohledem na udržitelnost.
Je důležité pamatovat na to, že i když generativní umělá inteligence dodává architektům „superschopnosti“, není náhradou kritického myšlení a lidské empatie. Ani ohromné datové sady, na kterých jsou aplikace generativní umělé inteligence trénovány, nedokážou vyřešit vše – což platí zejména o kulturních, osobních a komunitních dopadech architektonických projektů.
Nezapomínejte, že generativní umělá inteligence je spolupracovník, nikoli náhrada lidské přemýšlivosti a kreativity.
Zatím není k dispozici žádná specializovaná aplikace generativní umělé inteligence pro architekturu, ale studenti i profesionálové ji už začleňují do tvůrčího procesu jako doplněk stávajících technologií. Generativní umělá inteligence najde využití v celém procesu návrhu architektury, ale nejvhodnějšími fázemi, kdy byste mohli začít zkoumat její možnosti, jsou fáze schematického návrhu a jeho rozvíjení.
Níže je několik příkladů, jak by integrace generativní umělé inteligence do architektonického procesu mohla vypadat:
Generátory založené na umělé inteligenci můžou studentům i profesionálním architektům pomoct rychle prozkoumat širokou škálu možností, než se pustí do návrhu s jedním jasným směrem. Na počátku může být nápad a funkce převodu textu na obraz, případně funkce jako Generativní výplň a Generativní rozšíření v aplikaci Photoshop, díky kterým lze doplnit rychlé skici nebo fotografie a získat představu, jak by koncept vypadal v praxi.
Profesorka Pellicano v jednom ze svých architektonických předmětů na Syracuse University využívá generativní umělou inteligenci k tomu, aby studentům pomohla najít nové způsoby, jak interpretovat prostor, se kterým pracují, vizualizovat jej a porozumět mu. Její studenti využívají proces „neurálního přenosu stylu“ a letecké fotografie ke kladení dotazů ohledně prostoru, jejich vyhodnocování a plánování. Během praktického cvičení studenti začínají s leteckými snímky prostoru a pak na ně „přenášejí“ alternativní obrazové výstupy (například historickou kartografii, mapy počasí, územní plány a podobně).
„To studentům umožní získat alternativní představy k jejich původním myšlenkám o tom, jak by měl prostor vypadat, jak je uspořádaný a v jakém vztahu by mohl být se svým okolím – a to potenciálně novými a efektivními způsoby,“ říká profesorka Pellicano.
Generativní umělá inteligence může na základě 3D vykreslení nebo pracovní animace pomoct architektům rychle vytvořit živá ilustrativní videa, která divákům působivě předvedou daný návrh. Video je důležitý nástroj, který architektům pomáhá naplánovat prostorové uspořádání stavby a to, jak se v ní lidé budou pohybovat.
Většina architektů využívá software pro 2D a 3D počítačové projektování k vytvoření detailního plánu navrhované struktury. Pomocí generativní umělé inteligence můžou obrazovým výstupům rychle dodat kontext a styl (například návrh úprav okolní krajiny, stavební materiály, textury a barvy) a přidat nábytek, přístrojové vybavení a další prvky interiérového designu. Díky funkcím, jako je Generativní rozšíření v aplikaci Photoshop, můžou navíc architekti snadno zvětšovat své obrazové výstupy nebo měnit jejich poměr stran se zachováním vzhledu a pocitového působení.
Převod plochého 2D návrhu na 3D model může zabrat spoustu času. Generativní umělá inteligence to ale může výrazně urychlit a usnadnit. Znalost 3D modelování je pro architekta samozřejmě stále cenná, ale téměř okamžité 3D vykreslování může v případě časové tísně urychlit změny prováděné na poslední chvíli.
Podobně jako umělá inteligence pronikla do každodenního života – jako příklad si uveďme automatické opravy pravopisu nebo mapovou aplikaci, která vám v reálném čase pomůže vyhnout se dopravní zácpě – se generativní umělá inteligence jistě stane nedílnou součástí tvorby architektonických návrhů.
„Očekávám, že umělou inteligenci začnou do své práce začleňovat všichni architekti, i když někteří o tom možná ani nebudou vědět,“ tvrdí profesorka Pellicano. „Stane se integrovanou součástí standardních softwarových aplikací a bude fungovat na pozadí způsoby, kterých si někdy ani nevšimneme nebo je nebudeme očekávat.“ Generativní umělá inteligence bude rozšiřovat architektovu kreativitu a otevírat nové možnosti, jak to technologie dělají odedávna – od pravítka a kompasu přes rýsovací hlavu až po software pro počítačové projektování.
Co by profesorka Pellicano poradila architektům, kteří chtějí zachytit nástup generativní umělé inteligence a maximálně ji zužitkovat? Aby se seznámili s tím, jak tato technologie funguje. Aby si obstarali informace o datových sadách využívaných různými modely, prozkoumali fungování syntézy obsahu a především experimentovali, experimentovali a experimentovali. Právě neočekávané výsledky – na které by lidský mozek zřejmě ani nepomyslel – přinášejí největší potenciál k inovacím.
„Každému, kde chce pracovat s generativní umělou inteligencí, bych doporučila, aby k ní přistupoval se zvědavostí a ochotou trochu popustit uzdu své fantazii,“ říká profesorka Pellicano.
Přispěvatelka
Based on your location, we think you may prefer the United States website, where you'll get regional content, offerings, and pricing.
