Virtuální realita nabízí možnost pohybu ve zcela imaginárním prostoru, umělém prostředí, které existuje v obrazech, nikoli však ve skutečnosti. Není to tak dávno, co byla virtuální realita známá hlavně jako dějová zápletka ve sci-fi filmech, jako je Matrix nebo Ready Player One. Nyní se však jedná o stále rozšířenější technologii v reálném světě, která nachází uplatnění od her a zábavy přes lékařství až po armádu.
Touha vytvořit a zažít virtuální realitu má kořeny starší než série s Keanu Reevesem. Tento koncept je pravděpodobně přinejmenším stejně starý jako fotografie, i když pojem „virtuální realita“ vznikl poměrně nedávno. Brzy po vynálezu fotoaparátu se začaly používat stereoskopy vytvářející iluzi tří rozměrů pouze pomocí dvou statických obrazů. Dalším milníkem v historii zážitků ve virtuální realitě byla Sensorama, kterou v roce 1962 vynalezl Morton Heilig. Tento stroj pro zvýšení autenticity zážitku kombinoval projekce s umělým větrem a pachy uvolňovanými v klíčových okamžicích (původní zážitek spočíval v jízdě na motocyklu po Brooklynu v New Yorku).
V současnosti jsou zážitky ve virtuální realitě stále dokonalejší. Inženýři a programátoři vytvářejí realistické zážitky reagující na fyzické pohyby účastníků, kteří cestují imaginárními světy, aniž by opustili svůj obývací pokoj. Virtuální realita už není novinkou, ale inovativním nástrojem pro nejrůznější profesionální použití.